Zmizelé Brno III. - Královská kaple

Dominikánské náměstí, Brno

V roce 1908 zmizela z povrchu země jedna z nejstarších a nejhodnotnějších staveb v historickém centru Brna. Kaple Panny Marie, svatého Václava nebo také svatých Cyrila a Metoděje. V jejím zasvěcení není úplně jasno, ale pro zjednodušení používejme nejustálenější pojmenování, a to Kaple královská. Stála na rohu Rybného trhu ( dnes Dominikánského náměstí ) a Veselé ulice. Založil ji v roce 1297 král Václav II. V té době byla také zasvěcena Panně Marii. Vznikla jako reprezentační sakrální prostor v sousedství starší soukromé kaple neznámého zasvěcení. V roce 1322 ji Jan Lucemburský věnoval i se sousedním domem královně vdově Elišce, řečené Rejčka, která ji hned následujícího roku předala nově založenému klášteru cisterciaček Aula Sanctae Mariae na Starém Brně. V držení tohoto kláštera kaple zůstala až do roku 1782, kdy byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen a jeho majetek přešel na církevní fond. Ten v roce 1784 dům cisterciaček i s kaplí a přilehlou oratoří postoupil vojsku, které prostor kaple přepatrovalo a zřídilo v něm skladiště. Podle nařízení musela být kaple z vnějšku upravena tak, aby nepřipomínala kostel. To znamená, že jí byla snížena a dozděna vysoká hrotitá okna presbytáře a odstraněny kružby v oknech jižního průčelí. Také byl zazděn jižní gotický portál a do prostoru bývalé kaple se vstupovalo nově probouraným vstupem pod východním oknem jižního průčelí.

 Na přelomu 19. a 20. století ale v Brně probíhala horečná stavební činnost, kterou dnes označujeme jako velká asanace. Město bylo upravováno jako většina tehdejších metropolí, podle moderních regulačních zásad a během tohoto období bylo zbouráno takřka celé historické centrum. V roce 1904 byla učiněna dohoda mezi vojskem a magistrátem o předání tzv. Starobrněnských kasáren včetně kaple. Budovy měly být zbourány a na jejich místě měly vyrůst nové městské domy. Ale již v té době se zvedla velká vlna odporu z řad odborné veřejnosti proti bourání Královské kaple. Osobně se o tento problém zajímal například následník trůnu František Ferdinand d´Este nebo vídeňská Památková komise. Nakonec ale došlo ke kompromisní dohodě, podle které měla být kaple pečlivě zdokumentována, zaměřena, nafocena a opatrně rozebrána s tím, že v budoucnu bude při nějaké městské stavbě znovu složena dohromady. Z tohoto pohledu se jedná i o zajímavou ukázku památkové péče na počátku 20. století. V každém případě magistrát co slíbil, také dodržel a investoval nemalé peníze do dokumentace Královské kaple. Bylo pořízeno několik plánových dokumentací, brněnský fotograf a člen zastupitelstva Josef Kunzfeld prováděl fotodokumentaci a kustod městského muzea Leopold Masur zakresloval nejhodnotnější kamenické detaily. 

Po odstranění pozdějších konstrukcí se kaple objevila ve svojí plné kráse. Jednalo se o halový prostor zaklenutý čtyřmi poli křížové klenby s žebry staženými na jeden štíhlý centrální sloup. Na loď navazoval presbytář, oddělený bohatě zdobeným triumfálním obloukem. V presbytáři kromě tří oken, ve kterých se po vybourání zazdívek objevili původní gotické kružby, bylo na jižní straně bohatě kružbou zdobené sedile. Na severu ke kapli přiléhal prostor tzv. oratoře, která byla zřejmě původní soukromou kaplí, u níž král Václav II. zbudoval Královskou kapli. Také tato oratoř měla kružbami zdobená okna. Na severní stěně vedle vítězného oblouku se podařilo odkrýt část nástěnné malby, která byla následně transferována, a dnes ji můžeme vidět v expozici na hradě Špilberku. 

Celá dokumentace a průzkum Královské kaple trval téměř čtyři roky, během kterých byl postupně zbourán celý objekt kasáren, a kaple se najednou ocitla samostatně stojící uprostřed náměstí. V roce 1908 bylo uvnitř kaple postaveno velice složité lešení, jehož pomocí byly rozebírány postupně žebrové klenby. 

Po celkové demolici, byly nejcennější kamenické prvky umístěny v městském lapidáriu v křížové chodbě dominikánského kláštera, kde si je můžeme prohlédnout dodnes. Jedná se například o sedile z presbytáře, spodní část triumfálního oblouku nebo jeden ze svorníku křížové klenby. Ostatní kamenické články se během více než sta let několikrát stěhovali a v současnosti jsou uloženy na několika místech například v podzemním krytu Denis pod Petrovem a část, třeba okenní kružby jsou instalovány v expozici Mincmistrovského sklepa na Dominikánském náměstí, tedy jen pár desítek metrů od místa, kde kaple stála.

 A jak to bylo se slibem magistrátu, že kapli znovu postaví? Během posledního století bylo několik návrhů, kde by kaple mohla stát. V proluce v Panenské ulici vedle Nové radnice, v místě, kde dnes stojí tzv. Velký špalíček, nebo třeba na Moravském náměstí. Poslední plán byl z roku 2011, že kapli postaví na střechu parkovacího domu Panenské ulici. Do současné chvíle však jednotlivé kusy stále leží v depozitářích a jen Bůh ví, kdy budou znovu složeny.