Zmizelé Brno I. - Městské opevnění

"Šťastné město, které v míru myslí na válku" - tento nápis zdobil jednu z brněnských městský bran a dodnes si jej můžeme přečíst na fragmentu hradební věže v areálu Denisových sadů. První zmínky o brněnských hradbách jsou z roku 1243. V té době již stála okolo města zeď zesílená věžemi a otevřená pěti branami. Židovskou, ve spodní části dnešní ulice Masarykovy, Měnínskou, ve spodní části ulice Orlí ( jediná zachovalá brněnská brána ), Běhounskou, na konci Běhounské ulice, Veselou na styku ulic České a Veselé a Brněnskou v prostoru dnešního Šilingrova náměstí. K tomu ještě patřila tzv. branka nebo Portula ve spodní části Kobližné ulice. 

Městské hradby tedy probíhaly v místech dnešních ulic Nádražní, Novobranská, Měnínská, Vachova, Jezuitská, Veselá, Solniční, Besední, Husova, Šilingrovo náměstí a po úpatí petrského kopce ulicí Bašty zpět k nádraží. V tomto rozsahu bylo město omezeno až do jejich zbourání v roce 1863.  K prvním velkému a ne příliš šťastnému zásahu do systému městského opevnění došlo v roce 1350, kdy byl na severní straně města za hradbami založen markrabětem Janem Jindřichem Augustiniánský klášter, který byl obehnán vlastní hradbou. Tento "apendix" opevnění, ale pro příští staletí určil nejslabší místo tohoto systému, na které bylo směřováno nejvíce dobyvatelských akcí. 

K největší proměně hradeb došlo po třicetileté válce, kdy bylo podle návrhu inženýra Tensiniho a francouzského pevnostního stavitele Pierra de Rochepine vybudováno barokní cihlové bastionové opevnění. Prostor mezi středověkými a barokními hradbami v tuto chvíli ztratil svůj obranný charakter a stal se součástí města. 

V tomto čase se také změnil přístup do města, které se stalo zemskou pevností, a začaly se používat pouze tři brány Nová Židovská, Nová Veselá a Brněnská. Ostatní sloužily pouze pro pěší, protože například před Měnínskou branou byl vybudován mohutný čtvrtý bastion. Přibyla také pěší Hackelova brána, která stála v ulici Besední. Poslední zásah do městského opevnění byl proveden v roce 1803, kdy byla zbořena stará Židovská brána a na jejím místě byla postavena nová klasicistní brána Ferdinandova. V roce 2004 byl učiněn zajímavý objev v Parku Danuše Muzikářové. Archeologové objevili předpolí Běhounské brány v podobě věže z průjezdem a dokonce s panty padacího mostu. Tato brána byla postavena před švédským obléháním Brna v roce 1645 a zbořena byla v druhé polovině 17. století při budování bastionového opevnění. 

 V roce 1809 císař Napoleon nechal zlikvidovat vnější opevnění Špilberku, čímž se brněnské pevnosti pomalu uzavíral čas. Nicméně až v roce 1861 vydal císař František Josef I. dekret o zrušení pevnostního statutu Brna a povolení zbourat hradby. V tuto chvíli se začaly psát moderní dějiny města, které se mohlo rozběhnout do svých předměstí. No a co nám do dnešních dnů z městského opevnění zbylo? Zvláštní je, že více se zachovalo gotických hradeb. Jejich souvislý úsek můžeme vidět v Denisových sadech pod Petrovem, potom poměrně velký kus je za Střední školou umění a designu na Husově ulici. Celá zadní stěna Nové radnice směrem k Husově je tvořena městskou hradbou a je do ní začleněna také  jedna z hradebních věží. Další zbytek hradeb je ve dvoře budovy Lesů ČR na Jezuitské ulici. Zajímavý zbytek opevnění se nachází pod ulicí Besední a jedná se o interiér renesančního válcového bastionu se střílnou původně směřující do příkopu. Tento prostor by měl být zpřístupněn po rekonstrukci hotelu Slavia. 

Dalšími zbytky po brněnských hradbách je jejich sochařská výzdoba, nacházející se v lapidáriu města Brna. 

Z barokního opevnění se toho zachovalo poměrně méně a najde ho pouze pozorný hledač. Například, když půjdete do Denisových sadů k obelisku, všimněte si, že terasa, na které obelisk stojí, má tvar ostrého trojúhelníku. Ve skutečnosti se jedná o plochu VIII. bastionu, který byl pouze upraven na parkovou terasu. Při průzkumu brněnského podzemí byl objeven zbytek bastionu IV před Měnínskou branou. Přesněji jeho podzemní část, kompletní kasemata včetně tzv. odposlouchávacích chodeb. Až budete čekat na tramvaj u Paláce Morava, všimněte si na ostrůvku vstupu do podzemí, ten vede právě do této kasematy. 

I když brněnské hradby neexistují téměř dvě stě let, stále jejich stopy nalezneme ve tváři města. A pozorný pozorovatel je odhalí při procházkách městem celkem lehce. A to je trošku úkol i pro Vás. Tak schválně, které najdete.