Zderadův sloup

Nejen velké a výrazné stavby si zaslouží naši pozornost. Občas upoutá i drobná socha, nebo památka. Na Křenové ulici nedaleko řeky Svitavy stojí kamenný sloup, kterému se říká Zderadův. Svůj současný název získal na základě legendy o smrti Zderada ze Švábenic, který měl být na tomto místě zavražděn v roce 1091. Zderad byl družiníkem Krále Vratislava II., který se svým synem Břetislavem II. táhl vojensky potrestat brněnského údělného knížete Konráda I. Zderad měl nemístnou poznámkou urazit mladého Břetislava, který jej z pomsty zabil. Na místě jeho smrti potom nechal král Vratislav vztyčit sloup, na věčnou památku. 

Ale zde se opět pohybujeme pouze v rovině bájí a pověstí, i když tento příběh je zmíněn i v Kosmově kronice české. Ve skutečnosti je Zderadův sloup daleko mladší. Je pozdně gotický a pochází z poloviny 15. století. Někdy bývá spojován s kameníkem a architektem Antonem Pilgramem, ale to není prokázáno. 

Hranolový sloup z vápence v podobě "božích muk" má jednoduchý nezdobený sokl, nad kterým je pole členěné šesti slepými arkádami s drobnými kružbami. Nad touto částí se mění tvar sloupu z hranolu na šestihran, kdy v každém poli je polosloupek v nice, nad tím je vynesen kamenný baldachýn na nárožích podepřený hranatými sloupky. V nikách byly zřejmě původně umístěny sochy. Podobné členění potom pokračuje i v dalším patře. Celý sloup je ukončen prořezávaným jehlanem ve spodní části lemovaném chrliči a na vrcholu zakončený křížovou kytkou. 

Podoba ve které je ale sloup k vidění dnes pochází až z let 1863 - 1865 kdy došlo k celkové rekonstrukci v duchu neogotiky podle návrhu Josefa Arnolda. Původní sloup byl zřejmě rozebrán a znovu složen s doplněním chybějících a poškozených částí. 

Jaký byl ale účel tohoto sloupu? O tom se vedou debaty už víc než sto let. Podle jedné teorie se jednalo o označení konce mílového práva města Brna. Tato teorie, je ale dnes již víceméně zavržená. Jako nejpravděpodobnější se zdá, že se jednalo o tak zvaný smírčí sloup, na způsob sloupu Spinnerin am Kreutz, který se zachoval ve Vídni a Wienner Neustadtu. Nedaleko odtud u řeky totiž stálo brněnské popraviště s šibenicí. Když byli odsouzenci vedeni na svoji poslední cestu, bylo jim na takovém místě umožněno se pomodlit a také popravčí zde prosil o odpuštění za to, že člověka zbaví života, Takže jakési místo smíření mezi člověkem a bohem. 

Mimochodem na starých vedutách je vidět, že sloup stojí na levém břehu řeky Svitavy, zatímco dnes stojí na břehu pravém. Je to dáno tím, že v 19. století byla řeka regulována a její meandr byl narovnán a tím pádem se tok změnil natolik, že se sloup ocitl na druhém břehu.