Tesařova vila

Hroznová 85, Brno

Brno a jeho vily. Máme jich tu hodně, některé jsou hodně významné, některé méně, některým hrozí zánik či jsou opravené, ale jedna opravdová krasavice stojí v Pisárkách na Hroznové ulici. Je to vila postavená v letech 1937 - 1938 pro ředitele Živnobanky Augustina Tesaře. Projekt vypracoval čelný představitel brněnského funkcionalismu Bohuslav Fuchs. Zajímavé je, že dům je po celou dobu ve vlastnictví rodiny Tesařovi a dnes v něm žije již čtvrtá generace. V roce 2011 byla vila rekonstruována podle návrhu Ateliéru Tišnovka konkrétně Ing. arch. Kopeckého. Tato rekonstrukce by měla být jasným signálem a příkladem pro další majitele vil, protože dokazuje, že to jde. 

Základním tvarem domu, je podélný kvádr se zaoblenou přídí. Tou se architekt Fuchs ve druhé polovině 30. let přihlásil ke tvarům tak zvaného nautického funkcionalismu a měkkému rozpohybování hmot. Zaoblená příď vytváří ve dvou patrech půlkruhové terasy. Ale to by bylo příliš jednoduché a protože půlkruh v interiéru je spíš problematický než přínosný, udělal architekt Fuchs jednu zajímavou věc. Vzal kvádr obytných místností a po celé výšce budovy je potočil směrem doprava. Docílil tak několika věcí. Zachoval pravoúhlý tvar místností, vystupujícím trojúhelným arkýřem prosvětlil pokoje v patrech a na vnějších plochách domu vzniklo několik dalších prostorů pro balkony a terasy. Ve třetím podlaží je jedna z výsečí terasy zasklena jako zimní zahrada. 

Vila je postavena v mírném svahu a má celkem tři podlaží, plus střešní terasu. V prvním podlaží je umístěna garáž, byt správce a technické zázemí domu. V druhém podlaží je větší byt a garsoniéra. A ve třetím podlaží je byt majitelů domu zabírající celou jeho plochu. Na ploché střeše je ještě přístavek, ve kterém byla původně sušárna, na kterou navazovala sluneční terasa. Dnes je tento prostor změněn na jednopokojový byt. 

Do domu se vstupuje z levé strany. Vstupní dveře v ocelovém rámu, kopírují dispozici ve vyšších patrech a proto před nimi vzniká kryté trojúhelníkové zádveří. Dveře jsou celoprosklené a do interiéru pouštějí dostatek světla. Celou výškou domu prochází dvouramenné schodiště se stupni a podestami ze žlutého teracca. Jako zábradlí je použito bíle natřené plotové pletivo. V druhém podlaží jsou vstupy do bytu, který v současnosti obývá otec majitelky a do garsoniéry. Schodiště je ve vyšších patrech prosvětlováno okny s luxferovou výplní. 

Ve třetím podlaží je umístěn byt majitelky, zabírající celou plochu patra. Skládá se ze vstupní předsíně, obývacího pokoje, kuchyně, pokoje pro služku, ložnice a příslušenství. Z centrální předsíně se dá vstoupit do jednotlivých obytných místností, jen ložnice je spojena s příslušenstvím samostatnou chodbičkou. V předsíni jsou umístěny vestavěné skříně, v nichž je zabudován i vchod do pokoje pro služku, dnes změněného na dětský pokoj. 

Největší místností v bytě je obývací pokoj, spojený s jídelnou, odkud vede vstup na oblou terasu a také do zimní zahrady. I přes to, že část terasy zabírá zimní zahrada, zůstává tato stále dostatečně prostorná, pro příjemný pobyt. Na stropě terasy je zajímavý detail v podobě bílé čočky, která rozptyluje světlo lustru. Terasy v obou podlažích jsou neseny na přídi štíhlým sloupem. 

Při rekonstrukci se dbalo i na takové detaily, jako jsou repasy všech původních výplní otvorů, tam, kde byla v minulosti použita plastová okna, byla znovu vyměněna za dřevěné kastlové rámy. Veškerý vestavěný nábytek, pokud není repasovaný, je bíle lakovaný v kombinaci se zebranovou dýhou. Všude jsou použity dobové vypínače a zásuvky. Koupelna byla uvedena do původního stavu obložením bělinovými obkladačkami v původní bílo modré barevnosti. 

Osvícenost majitelů při rekonstrukci ve spolupráci s projektantem je nejen úctyhodná, ale také příkladná, V době, kdy pozorujeme, jak jednotlivé vily v Pisárkách a Masarykově čtvrti spíš mizí pod koly bagrů, je to až neuvěřitelné. 

Za možnost návštěvy a fotografování bych rád poděkoval paní Michaele Tesařové.