Švédský dům

Už vícekrát se mi stalo, že se mně někdo ptal na činžovní dům, stojící na rohu ulic Smetanova a Botanická, kterému se všeobecně říká Švédský dům. Musím říct, že stavba svojí romantickou podobou vždycky dráždila moji fantazii a konečně se mně podařilo dostat i do jeho interiérů, takže přináším report. 

Dům si pro sebe nechal postavit v roce 1910 brněnský stavitel Friedrich Schmeer, podle návrhu profesora brněnské techniky Vladimíra Fischera. Na jeho fasádě Fischer kombinuje několik směrů tehdy moderní secese, její romantizující proud, který je zastoupený jistou malebností v podobě arkýřů, lodžií a hlavně rozměrným sgrafitovým obrazem na fasádě do Smetanovy ulice, ale také střízlivější proud Vídeňské geometrické secese v podobě jednoduchého šachovnicového sgrafita v nejvyšším patře. 

Zajímavé je, že obě fasády jako by patřili ke dvěma různým stavbám, ta do Smetanovy je do sebe uzavřená, dokonce s odkazy na pevnostní architekturu v podobě bosáže na nároží a a mohutného bosovaného portálu. Druhá fasáda otočená do ulice Botanické s výhledem do Tyršova sadu v podobě čtyřpatrové lodžie má až mediteránní charakter. 

Fasáda do Smetanovy je ve druhé okenní ose členěna čtyř patrovým arkýřem, jehož první tři patra mají obdélný půdorys s klenutými okny a třetí patro zdobené ornamentálním sgrafitem. Nejvyšší čtvrté patro je v podobě ustupující polygonální lucerny. 

Nejvýraznějším výzdobným prvkem této strany domu je ale rozměrný sgrafitový obraz, jehož autorem je malíř Jano Köhler a který dal také celému domu název. Na sgrafitu vidíme scénu ze švédského obléhání Brna v roce 1645. Konkrétně je to útok švédského vojska na Svatotomášský bastion. V pravém horním rohu obrazu je vidět i původní podoba hradu Špilberk, ještě se stojící kruhovou věží na západě. Pod tímto výjevem jsou umístěny tři barevné medailony. Uprostřed je to obraz Panny Marie Svatotomské, jejíž přímluvě je připisováno vítězství Brňanů nad Švédy. Vlevo od ní portrét švédského generála Lennarda Torstensona a vpravo velitele Brna Ludvíka Raduita de Souches. 

Fasáda do Botanické ulice je, jak jsem psal, členěna čtyřpatrovou lodžií jejíž tři patra mají klenuté "renesanční" otvory a nejvyšší patro je zastřešeno prosklenou markýzou, typickým "moderním" prvkem secesní architektury. Stropy jednotlivých pater lodžie jsou členěny kazetováním. Zajímavé je, že zde jako výzdobný prvek najdeme i znak Švédska, tři korunky. Na střeše jsou umístěny dvě atiky a drobné nárožní měděné věžičky. 

A jak vypadá interiér domu? Musím říct, že mně na jednu stranu překvapila jeho účelná jednoduchost oproti vnějším fasádám, ale současně jeho zachovalost v původním stavu, bez výraznějších devastačních zásahů. 

Vstupní vestibul svým členěním a užitím obkladových materiálů trošku připomíná jinou Fischerovu stavbu, budovu Cyrilo - Metodějské záložny na Zelném trhu (dnes hotel Grandezza). Je to zvlášť užití obkladu z hnědého mramoru a zaklenutí křížovou klenbou s hřebínky. Stěny a strop jsou členěna jednoduchou štukovou výzdobou v podobě geometrických polí hrubé omítky lemované vejcovcem. 

Za původními lítačkami, ve zvýšeném přízemí, je vchod pouze do jednoho bytu. Vchodové dveře jsou také jako jediné v době obloženy mramorem, na kterém je v lomu světla vidět původní odstraněný nápis. Tyto dveře vedly do bytu majitele domu stavitele Schmeera. Byt to byl opravdu velkorysý, měl celkem čtrnáct pokojů a zabíral celé patro. Některé pokoje byly obloženy dřevěným táflováním a zdobeny vitrážemi. Tady se obracím na ctěné čtenáře, pokud by někdo znal majitele tohoto bytu, byl bych velmi vděčný za kontakt, protože by mne zajímalo, jestli se něco z původního vybavení zachovalo. Děkuji

Zbytek domu je již členěn celkem jednoduše. Celým jím prochází poměrně příkré půlkruhové schodiště lemované kovaným secesním zábradlím. Do zrcadla schodiště je druhotně vložen výtah. Na podestách je zachována ornamentální dlažba. Na každém patře jsou vždy dva byty s původními zachovanými vstupními dveřmi. Byty se do prostoru schodiště také obracejí světlíky v ocelových rámech s barevnými skly.