Prezidentské bydlení

V současné chvíli máme před sebou necelý týden do prezidentské volby a v rámci různých debat, se někteří kandidáti na prezidenta vyjádřili ve smyslu, že nebudou bydlet na Pražském hradě. Můj osobní názor je ten, že po více než sto letech republiky by bylo již na čase změnit sídlo prezidenta republiky a zbavit se monarchistických reminiscencí a opustit jak Pražský hrad, tak zámek v Lánech. Nevím, proč by nejvyšší představitel republiky, měl úřadovat v sídle českých králů a bydlet na zámku. Chtělo by to trošku zcivilnit. Ale to je spíš na jinou debatu. A kde tedy bydleli prezidenti Československé a České republiky? 

Již se vznikem samostatné Československé republiky se muselo začít řešit bydlení hlavy státu. Vzhledem k tomu, že si prezident Masaryk jako svoje sídlo zvolil Pražský hrad, bylo nasnadě, že se zřejmě ubytuje někde v jeho prostorách. To ale nebylo příliš jednoduché, protože Hrad byl v poměrně špatném stavu a proto oslovil Slovinského architekta Josipa Plečnika, aby z tohoto starého královského sídla vytvořil místo hodné nových demokratických pořádků. Mimo ostatní úpravy v areálu Hradu Plečnik také v letech 1920 - 1929 vybudoval tzv.Prezidentské apartmá. Toto se nachází v jižním výběžku Pražského hradu a je přístupné jak z druhého tak třetího nádvoří Pražského hradu. 

Oficiální vstup je z třetího nádvoří, tak zvaným tunelem, do kterého mohl zajet prezidentský vůz a pan prezident mohl suchou nohou vstoupit do kruhového výtahu, který jej dopravil do prostor bytu. Celý tunel i schodiště okolo výtahu je vyzděno z režných cihel a zdobeno tipickými plečnikovými sloupy. 

Do bytu se vstupuje přes halu a Impluvium, což je prostor s fontánou, inspirovaný podobným prostorem v antických vilách a osvětlený okulem ve stropě. V této místnosti dodnes prezident republiky přijímá například novináře. Apartmá se dále skládá z několika amfiládově seřazených místností, které se ale ne všechny zachovali do dnešní doby. K nejzajímavějším patří Zlatý nebo též Harfový salonek, jehož stěny jsou kryty plátkovým zlaten, místnost v románské Bílé věži, kterou architekt proměnil na tzv. Erbovní síň, jsou zde umístěny erby jednotlivých zemí ČSR a uprostřed stojí teekový stůl. Součástí bytu je také Zelený nebo Sloupový salon, kde dnes prezident přijímá významné návštěvy a hlavně knihovna T.G. Masaryka.

Knihovnu si nechal navrhnout prezident přímo na míru, bez okázalého dekoru, v čistě funkčních tvarech. Všechny stěny této místnosti včetně míst mezi okny, jsou obloženy regály z mahagonového dřeva ve kterých jsou umístěny knihy. součástí knihovny je také pracovní stůl prezidenta Masaryka a protože TGM rád četl a psal ve stoje, nechal mu Josip Plečnik na míru vyrobit vysoký psací stolek. V rohu místnosti je umístěna malá mramorová fontána.  Knihovna, která přežila, téměř celou komunistickou éru, zanikla v polovině 70. let, kdy ji nechal prezident Husák přebudovat na svoji pracovnu a původní regály nechal vybourat. Plné rehabilitace se dočkala v roce 1993 zásluhou Václava Havla. 

Jako letní sídlo již od dob TGM slouží prezidentům zámek Lány, který pro něj také upravoval J. Plečnik. Československá republika jej koupila od Furstenberků v roce 1921. Na Moravě využíval T. G. Masaryk jako svoje sídlo zámek v Židlochovicích, který byl po roce 1918 zabaven Habsburkům. 

Po smrti prezidenta Masaryka začal jeho nástupce Edvard Beneš řešit opět problém s bydlením. Vlastnil sice svoji soukromou vilu v Sezimově Ústí, ale to bylo poněkud daleko od Prahy. 

Proto nechal v letech 1937 - 1938 podle projektu Pavla Janáka přebudovat původní skleník od K. I. Dienzenhofera z roku 1731. Z půvopdní barokní stavby se zachovala středová část, ke které Pavel Janák přistavěl boční křídla do podoby Čestného dvora. Tento tak zvaný Domeček, používali následně všichni naši prezidenti. 

Pouze Emil Hácha trávil většinu času v Lánech, kde byl také v květnu 1945 zatčen a následně zemřel v pankrácké věznici. Po druhé světové válce se začal přebudovávat zámek v Náměšti nad Oslavou jako moravské sídlo prezidenta Beneše. Po únorovém puči 1948, ale tato přestavba nebyla dokončena a komunističtí prezidenti sídlili znovu v Královské zahradě, která se stala přísně střeženou a nepřístupnou.

 Po roce 1989 nově zvolený prezident Václav Havel využíval částečně svůj byt na nábřeží a částečně rezidenci v Královské zahradě. Následně si koupil svoji soukromou vilu v Dělostřelecké ulici. 

Prezident Václav Klaus odmítl užívat Domeček k bydlení a jako sídlo hlavy státu byla zrekonstruována pozdněklasicistní Lumbeho vila v předpolí Pražského hradu. Tato vila nese jméno po doktoru Karlu Lumbem, který ji koupil v roce 1852. Václav Klaus se do ní nastěhoval v roce 2004.

Prezident Miloš Zeman po většinu času obou svých funkčních období bydlel na zámku v Lánech. Po opuštění prezidentského úřadu se nastěhuje do svého nového domu v obci Lány.