Palác Padowetz

Víte, kdo byl nejchytřejší hoteliér v Brně? Pan Lorenz Padowetz. Protože velmi předvídavě zakoupil v roce 1838 pozemek za Ferdinandovou branou, na rohu dnešních ulic Masarykovy a Bašty a do roku 1839 zde postavil výstavnou budovu hotelu Padowetz, později U císaře rakouského. A když v roce 1839 přijel do Brna první vlak, jehož nádraží stálo těsně před Ferdinandovou branou, měli návštěvníci k dispozici ubytování v tomto fungl novém zařízení. Tomu se říká, myslet dopředu. Mimochodem v kavárně hotelu chodil zřízenec, který zvoncem ohlašoval odjezd každého vlaku, aby návštěvníci nemuseli hlídat čas :-)
Budova paláce Padowetz stojí na tomto místě dosud, i když již dlouhá léta neslouží svému původnímu účelu. Jedná se o nejkrásnější ze skupiny domů postavených podél středověkých hradeb na ulici Bašty a tvoří jakýsi monumentální vstup do Denisových sadů směrem od nádraží.

 Budova byla postavena pravděpodobně podle plánu architekta Josefa Seiferta v duchu pozdního klasicismu jako dominantní nárožní budova se dvěma průčelími z nichž to hlavní bylo do ulice Bašty. Fasáda je členěna do prvního patra bosáží a směrem do ulice Bašty vystupuje nízký centrální rizalit zdobený vysokým sloupovým řádem s kompozitními hlavicemi. V nejvyšším patře je pak balkon zdobený čtyřmi volně stojícími sochami antických božstev Ceres, Bakcha, Hébé a Ganymeda a dvěma postavami ve vysokém reliéfu. Nad nimi se zvedá štít s nápisem Palác Padowetz a stylizovaným monogramem "LP". 

Nároží je v druhém patře akcentováno balkonem a výrazně jednodušší průčelí do Masarykovy ulice je ozdobeno pouze reliéfem dvou letících postav, nesoucích festonový medailon.

Do paláce se vstupuje zdobeným portálem, na nějž navazuje trojdílný průjezd, dělený čtyřmi jónskými sloupy. Průjezdem se dá dostat buď na nádvoří, kde se zachovala část hospodářských budov v podobě kočároven a bytů pro personál v jednoduchých klasicistních formách, nebo můžeme vejít vpravo přímo do budovy bývalého hotelu. 

Celým domem prochází reprezentativní schodiště zdobené litinovým klasicistním zábradlím a jednotlivá patra jsou řešena jako dvoj trakt s dlouhou chodbou směrem do dvora a bývalými hotelovými pokoji směrem do ulice. Zajímavé je, že se zde zachovala i původní dvířka topenišť ke kachlovým kamnům.

Lorenz Padowetz byl velmi podnikavý pán, který se například v roce 1867 i přes postupující slepotu osobně zúčastnil zahájení likvidace brněnského opevnění, když symbolicky vyjmul první cihlu z Ferdinandovy brány. Rodina Padowetzova vlastnila hotel až do roku 1939, kdy tehdejší majitelka Albína Padowetzová po příchodu nacistů z důvodů svého židovského původu spáchala sebevraždu. Hotel přešel pod německou správu a po roce 1945 byl znárodněn. To už se ale pomalu chýlila doba jeho slávy ke konci. Postupně byl změněn na kancelářské prostory a na nároží byl zřízen vyhlášený provoz rychlého občerstvení restaurace Petrov. Během tohoto období také došlo k devastaci celého objektu, kdy se z něj stala nevzhledná, v podstatě ruina.
Po roce 1989 dům několikrát změnil majitele, nicméně až ten poslední společnost, Lebona a. s. přistoupil ke generální rekonstrukci, která paláci vrátila jeho původní noblesní vzhled. Během rekonstrukce byla opravena fasáda do současné barevnosti, v průjezdu byly odstraněny zazdívky, které ukrývaly jónské sloupy, na celé schodiště musely být vyrobeny repliky litinového zábradlí, které bylo během posledních sedmdesáti let nahrazeno nevzhlednými deskami. Byla zrestaurována štuková výzdoba a pořízeny kopie dvoukřídlých kazetových dveří. Při rekonstrukci bylo učiněno i několik zajímavých objevů například v kanceláři ředitele, byly nalezeny zazděné dveře, na jejich dřevěném obložení se zachoval nejen původní barevný klasicistní nátěr, ale také vzkaz z roku 1938, kdy nějaký Josef Kunc z Brna napsal 15/XII 1938 S Bohem. Zřejmě se už nikdy nedozvíme, komu byl tento vzkaz adresován. 

V rozsáhlých sklepeních se zachoval například obrovský prostor lednice, do které se navezl led z řeky Svratky, který potom vydržel celé léto, udržovat potraviny čerstvé. Další zajímavostí je ve sklepě zazděný kámen s hebrejským nápisem. Jedná se zřejmě o část náhrobku ze středověkého židovského hřbitova, který se nacházel v prostoru před dnešním nádražím. 

Během rekonstrukcí byly také originály soch na fasádě nahrazeny kopiemi a silně poškozené originály jsou umístěny v bezpečí v interiérech paláce.
Děkuji společnosti Lebona a. s. a paní Darině Ryglové za zpřístupnění paláce.