Nájemní dům Vachova 5

Dnešní příspěvek bude začátkem seriálu o domech postavených na začátku 20. století brněnským architektem Mixmilianem Leopoldem Matzenauerem, zkráceně Maxem. 
Dnes tedy dům Vachova 5.
Max Matzenauer patří k architektům, kteří do Brna přinášeli ve své době velice moderní architektonický názor v podobě domů s krásnými secesními fasádami, které se již vypořádaly s dědictvím minulosti a definitivně zavrhly architektonické členění historismu. Matzenauerův rukopis je poměrně typický a dobře rozpoznatelný mezi ostatními architekty, protože inspiraci hledal jednak v říši rostlinné, ale i živočišné. Jeho dekorace mnohdy v podobě různých vodních oblud, rybích tlam a podobně si určitě nesplete. Rád také kombinoval omítané zdivo s režným cihelným, nebo přiznával ocelové konstrukční prvky jako součást výzdoby. Dům na Vachově ulici zabírá rohovou parcelu Vachova / Dvořákova a jak už to u rohových staveb bývá vytváří velice monumentální nároží, které je ještě zdůrazněno nárožním válcovým arkýřem s měděnou secesní helmicí. Fasáda do ulice Dvořákovy je s čistě omítaného zdiva, zdobeného štukami, mezi kterými ale stále zbývá spousta volného prostoru a plocha fasády není za každou cenu přezdobená. Dynamiku ji dodává centrálně umístěný hranatý arkýř na masivních konzolách. Mezi čtvrtým a pátým patrem jsou umístěny poměrně výrazné kruhové terče doplněné florálním dekorem, fantaskních tvarů. Fasáda směrem do Vachovy je o něco zdobnější, protože kromě štukové výzdoby vedou okolo oken subtilní pásky z režného cihlového zdiva.
Dům prošel před několika lety poměrně citlivou rekonstrukcí, kdy získal nový vstupní portál, který přináší současný architektonický výraz v podobě masivních dřevěných dveří se skleněnými čočkami, ale současně čerpá inspiraci v původní fasádě formou cihlového ústupkového portálu s výrazným nadsvětlíkem.
Po vstupu do interiéru domu překvapí velké převýšení mezi vstupem a prvním patrem v podobě poměrně příkrého a dlouhého schodiště. Vstupní prostor je obložen hnědým mramorem a na stěnách a stropě je dost specifická, štuková květinová výzdoba v podobě nepravidelných "shluků" drobných kvítků. Komunikaci v domě zajišťuje půlkruhové schodiště se stropním světlíkem. Co se mi moc líbí je rekonstrukce zděného zábradlí směrem ke sklepu, které má horní plochu vytvořenou z jednoho kusu růžového teracca, což vypadá velice elegantně a současně je to velmi účelné.
A na závěr jeden palec nahoru z pohledu průvodce :-) Max Matzenauer měl velice hezký zvyk. Na většinu svých domů totiž umístil cedulku Matzenauer fecit 1906. To znamená, že si při provázení nemusím pamatovat letopočet a prostě si jej přečtu