Nájemní dům Báňské a hutní společnosti

Úvoz 74

Když se v roce 1918 rozpadlo Rakousko - Uhersko, rozhodla se Báňská a hutní společnost, majitel uhelných revírů v moravském Slezsku přesunout svoje sídlo z Vídně do nově vzniklého Československa. Výběr padl na Brno. V moravské metropoli si pro sebe nechala vybudovat několik výstavných nemovitostí. Budovu Generálního ředitelství na rohu Kobližné a Sukovy, o které jsem již psal, ale připravuji upgrade článku hlavně s novými fotkami. Dále do byla dvoj vila pro ředitele na Lerchově ulici a dvoj vila pro další vedení na ulici Mahenově. V roce 1923 byl postaven v horní části ulice Úvoz nájemní dům pro úředníky. Společným jmenovatelem všech těchto staveb byla osoba architekta Karla Lehrmanna. Zajímavé je, že již v roce 1927 Báňská a hutní společnost zjistila, že Brno a si není tak úplně centrem republiky a všechny svoje nemovitosti prodala a přestěhovala se do Prahy. 

Nájemní dům na Úvoze Karl Lehrmann postavil ve stylu tak zvané vídeňské moderny s prvky art deco. Do ulice se otáčí klasicizujícím průčelím o sedmi osách a na střeše je ukončen mírně prohnutým tympanonem se sochařskou výzdobou. Čím je ale dům zajímavý nejen na fasádě, ale i v interiéru je bohatá výzdoba vytvořená z keramiky sochařem a keramikem Hugo Franzem Kirschem a dodaná firmou Rako Poštorná. Na fasádě pískově hnědé barvy se keramika uplatňuje v podobě zelených pilastrů s dekorativními hlavicemi, obkladem okolo oken a figurálními reliéfy mezi okny prvního a druhého patra. Uprostřed domovní fronty je umístěn symetrický portál, zdobený na ostění reliéfy se znaky zvěrokruhu. Nad portálem je v nadsvětlíku umístěn znak Báňské a hutní společnosti, dvě skřížená kladiva, lemovaný opět keramickým reliéfem, tentokrát s postavami jelenů. Nad portálem je balkon s kuželkovou balustrádou.

Po vstupu do budovy každého překvapí barevně velice výrazná keramická výzdoba sahajíc od podlahy až ke stropu. Obklad v jasné oranžové barvě člení prostor vstupního vestibulu plochými pilastry, vytváří také ostění okolo dveří a pravidelně jsou v jednotlivých dlaždicích rozmístěny kruhové medailonky modré barvy. Co je neuvěřitelné je zachovalost celého obkladu, aniž by ho někdo v minulosti poškodil například při kopání nové elektřiny. Strop vestibulu je zdobena štukovým ornamentem. 

Ze vstupního vestibulu se návštěvník dostane do schodišťové haly, která tvoří spojovací krček mezi dvěma křídly budovy. Zde už je keramický obklad v menší míře a jsou jím obloženy sloupy nesoucí podkovovité schodiště do pater. Z každé podesty se vstupuje do čtyř bytů a k výtahu. Zajímavé jsou slepé dveře, které jsou zde umístěny pro zachování symetrie. Ze schodiště s mohutným kovaným zábradlím vedou okna do světlíku v původních ocelových rámech a celé je osvětleno stropním světlíkem. Stropy jednotlivých podest jsou zdobeny štukovými zrcadly, v jejichž středu je umístěna rozeta se žárovkou. Toto je motiv, který se opakuje ve všech stavbách architekta Lehrmanna postavených pro Báňskou a hutní společnost. Do všech bytů vedou původní velmi dobře zachovalé dveře. 

Byty jsou otočeny vždy okny pokojů do ulice a okny obslužných místností do dvora. Vlastně by mně zajímalo jak jednotlivé byty v domě vypadají a jestli jsou tak krásně zachovalé, jako zbytek domu. 

No a příště se můžete těšit na reportáž z ředitelské vily Báňské a hutní společnosti jejíž návštěvu nám umožnil její současný soukromý majitel.