Náhrobek maršála Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba

Dnes se podíváme na jednu takovou "maličkost" v kostele svatého Jakuba v Brně. Maličkost je záměrně v uvozovkách, protože náhrobek maršála Raduita de Souches rozhodně není maličkostí, zvlášť z hlediska uměleckého. 

Jean - Luis Raduit de Souches se narodil v roce 1608 ve francouzském městě La Rochelle v hugenotské, tedy protestantské rodině. Byl jedním z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války a jak to tehdy bylo běžné, během své kariéry vystřídal několik armád včetně těch protivnických. Po té co musel odejít kvůli svému vyznání z rodné Francie, dal se do služeb švédského vojska, ano jaký paradox. Odsud ale časem musel odejít a zvolil si druhou stranu a to habsburskou armádu. A změnil nejen stranu v boji, ale také vyznání, stal se z něj římský katolík. To bylo roku 1642. Roku 1645 byl císařem jmenován velitelem Brna. A to už se blížil majstrštyk jeho kariéry. Mezi květnem a srpnem toho roku totiž probíhalo obléhání Brna švédskými vojsky, vedenými generálem Lenartem Torstensonem. De Suchemu se tehdy podařilo město udržet proti obrovské přesile jen s 1 500 muži na hradbách, z nichž ale skutečných vojáků byl jen zlomek. Zbytek byli měšťané ale také studenti jezuitské koleje, pod vedením Pátera Martina Středy.  Po té co se mu město podařilo udržet údajně i díky tomu, že poslední den nechal odzvonit poledne na Petrově už v 11 hodin, ale to je legenda, byl císařem povýšen na generálmajora a roku 1648 dokonce na maršála a velitele Moravy. Za odměnu, kterou dostal, si pořídil panství Jevišovice, kde mimo jiné založil poutní místo v Hlubokých Mašůvkách. Zemřel na svém panství v roce 1682. A ve své poslední vůli uvedl, že chce být pohřben v kostele svatého Jakuba v Brně. Což nebyl vůbec problém, protože Brňané si jej velice vážili, dokonce byl nazýván největším z Brňanů. 

Náhrobek

Maršálův náhrobek se dnes nachází v chóru za hlavním oltářem. Toto ale není místo původní. Původně byl totiž umístěn v kapli, která byla vybudována v letech 1717 až 1727 podle návrhu brněnského zednického mistra Mořice Grimma na jižní straně kostela u presbytáře. Kaple bohužel dnes již neexistuje, protože byla zbořena běhen regotizace kostela v 19. století. Pod kaplí byla vybudována krypta, do které byl maršál uložen i s manželkou a nad kryptou byl vybudován mohutný náhrobek podle návrhu Jana Kristiána Pröbstla. Bronzové části odlil Johann Zikmund Kercker. 

Základ náhrobku tvoří barokní mramorová tumba, na jejichž přední části je umístěna velká kartuše z bílého mramoru, na které je německo latinský nápis, popisující život a zásluhy zemřelého. Kartuše je lemována tak zvanými trofejemi, to znamená děly, dělovými koulemi, praporci. Tyto trofeje se používali jako oslavy vítězství a na vojenském náhrobku jsou tedy na místě. 

Na tumbě je potom umístěna bronzová socha Maršála de Souches, klečícího na jednom koleni na podušce. Zde se sochař Pröbstl zřejmě inspiroval u sloupu Nejsvětější Trojice ve Vídni am Graben, kde je v této pozici zobrazen císař Leopold I. Maršál je na svém náhrobku zobrazen jako voják, ale současně švihák své doby. Má na sobě tedy brnění a u pasu kord, ale jeho hlavu zdobí tehdy módní paruka francouzského stylu a kolem pasu má uvázanou šerpu. U novou na podušce potom leží přilba, rukavice a maršálská hůl. 

Celá koncepce náhrobku je ale dnes poněkud nečitelná. Původně byl totiž v kapli umístěn proti oltáři, na kterém stála tak zvaná malá Kalvárie. To znamená Kristus na kříži, pod nímž stojí Panna Maria a svatý Jan. Což znamená, že de Souches poklekal před tímto křížem. Naštěstí i Kalvárie se zachovala, v současnosti leží za hlavním oltářem a uvažuje se o jejím umístění naproti náhrobku, aby se celá kompozice uvedla do původního stavu. 

Vstup do kaple z kostela zdobila mohutná supraporta, na které je velký de Suchův erb, převýšený korunou a podložený opět hromadou trofejí. Po stranách je potom doprovázen dvěma putti. Po zboření kaple a přemístění náhrobku do interiéru kostela, byla tato supraporta umístěna v tehdejším lapidáriu v Biskupském dvoře, na fasádě věže. V 60. letech 20. století, byla ale přesunuta do kostela svatého Jakuba a podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse umístěna na betonový pylon nad náhrobek. 

Vstup do hrobky maršála de Souches je dnes možný schodištěm po pravé straně hlavního oltáře, kde je také deska označená jménem.