Knihovna kláštera kapucínů

Málo kdo ví, že v kapucínském klášteře v Brně se nachází nádherný prostor, barokní klášterní knihovny. Dokonce se jedná o jednu ze tří historických klášterních knihoven, která v Brně přežila komunistický režim. Celá kapucínská knihovna je vlastně zvláštní. Jednak svojí relativně malou velikostí a jakousi intimitou, ale hlavně tím, že něco takového se v kapucínských klášterech příliš nenosilo. Kapucíni jako nejpřísnější větev řádu založeného svatým Františkem z Assisi si vždy zakládali na chudobě a barokní výpravné knihovny bychom v jejich klášterech hledali marně. V Brně ale došlo k jakémusi rodinnému projektu, díky kterému knihovna vznikla. Iniciátorem stavby knihovny byl totiž provinciál kapucínského řádu P. Antonín z Brna (rozený Jiří Filip Grimm) příslušník rodiny Grimmovy a syn jednoho z nejvýznamnějších brněnských barokních architektů Mořice Grimma a mladší bratr neméně významného architekta a inženýra Františka Antonína Grimma. Rodina Grimmova byla s brněnským konventem spojena již od doby otce Mořice a to také zřejmě vedlo ke vstupu jeho syna Jiřího Filipa do kapucínského řádu. Grimmovi pak našli svůj věčný odpočinek v kapucínské hrobce, kde jejich rakve můžeme vidět dodnes. 

Ale teď zpět ke knihovně. Roku 1763 František Antonín Grimm vybudoval novou knihovnu, kterou připojil kolmo k tzv. Trenckovu křídlu (dům stojící podél ulice Muzejní směrem k Biskupskému dvoru), a její budova přiléhá ke kapucínským zahradám. V přízemí je několik klenutých místností a do knihovny samotné se vstupuje z prvního patra Trenckova křídla. Vedou do ní mohutné kované barokní protipožární dveře. Knihovna samotná, je rozdělena na tři místnosti. Dvě menší na jejím začátku a konci a jednou větší uprostřed, ve které se kromě původního mobiliáře zachovala také nádherná freska od Josefa Sterna. 

V první místnosti jsou umístěny novodobé regály s méně významnými knihami, které se do knihovny dostaly během staletí. Vpravo od vchodu, ale stojí původní pozdně barokní archivní skříň, kterou i dnes kapucíni používají k původnímu účelu. 

Druhá místnost je vybavena původním pozdně barokním mobiliářem s rokokovými detaily z dubového dřeva. Knihovní regály jsou uvnitř natřeny blankytně modrou barvou a knihy jsou částečně vyvázány do jednotných vazeb. Dolní část regálů tvoří hluboké zásuvky. Zajímavá je prosklená vitrina umístěná na pravé straně. Původně v ní stála originální lidská kostra, určena ke studijním účelům, jejíž jednotlivé kosti byly popsány svými latinskými názvy. V současné době je zde umístěn zmenšený 3D model kostry Františka barona Trencka. Na vrcholu regálů, jsou umístěny po obvodu rokokové vázy a na portálech dveří čtyři andílci, držící v rukou atributy teologie, astrologie, zoologie a geografie. 

Nejkrásnějším dílem celé knihovny je nástropní freska od malíře Josefa Sterna, znázorňující disputaci sv. Tomáše Akvinského a sv. Bonaventury o prameni pravého vědění. Freska je rozdělena pohledově na třetiny, z nichž ta první nejnižší je zaplněna postavami svržených neřestí, ve druhé stojí oba světci a ve třetí třetině vidíme anděla a holubici Ducha svatého rozsvěcující celou scénu. Tato centrální část je potom lemována iluzivní rokokovou architekturou zdobenou květinovými festony. 

Oba světci stojí na architektuře mostu a zatímco Tomáš Akvinský, vzdělanec a příslušník dominikánského řádu vysvětluje svatému Bonaventurovi že své vědění čerpá z knih. Zatímco Bonaventura, františkán, nadzvihuje výraznou zelenou draperii za kterou odhaluje ukřižovaného Krista, který je pro něj pravým zdrojem vědění. Z mostu dolů jsou svrženy alegorie neřestí, blud, kacířství - muž s knihou, hřích - muž s hadem, lež - žena doprovázená puttem s lukem. 

Třetí knihovní místnost je opět vybaveny regály, sahajícími až do stropu, ale jejich spodní část uzavírají uzamykatelná dvířka s dřevěnou mřížkou, za kterými byly uloženy Libri prohibiti, tedy "zakázané" knihy, většinou evangelických autorů uložené pro studijní účely a určené jen omezenému počtu teologů. 

Na závěr bych rád poděkoval kvardiánovi brněnského kláštera Menších bratří kapucínů, Cyrilovi Josefovi Komosnému, za umožnění návštěvy a nafocení klášterní knihovny.