Klubovna brněnských ostrostřelců

V brněnském místopisu mně baví místa, která jsou známá ale mohu je ukazovat ostatním trošku jiným pohledem, ale občas narazím na něco, o čem jsem do nedávna neměl ani tušení, že v Brně existuje a v tu chvíli to teprve začne být zajímavé. Když se v roce 2019 na programu Open Housu Brno objevilo místo nazvané jako Zámeček Hybeška, tak jsem si říkal, co to je zač, o jaký zámeček na frekventované městské třídě se může jednat. Začal jsem tedy hledat. Podle adresy se měl Zámeček nacházet v čísle 17, ale tam je přece normální řadový činžovní dům, sice s docela bohatou štukovou fasádou, ale rozhodně se nejedná o žádný zámek, ani zámeček. A pak jsem na to přišel. Budova o kterou se jedná, totiž leží ve dvoře domu Hybešova 17 a je přístupná, pouze jeho chodbou, jinak se k ní nedostanete. Jedná se o přízemní stavbu s neorenesanční fasádou symetricky umístěným vchodem převýšeným tympanonem. Ale co je to tedy za "zámeček". Nebudu Vás víc napínat, jedná se o bývalou klubovnu spolku brněnských ostrostřelců, postavenou na konci 19. století. 

Sbor brněnských ostrostřelců byl založen již v roce 1798 a jednalo se, jak už to v Brně v následujícím 19. století bývalo zvykem o spolek německý. Podporovaný vedením města s tím, že někteří starostové byli dokonce předsedy tohoto spolku. Brněnským ostrostřelcům patřila mimo jiné střelnice v Pisárkách i s restaurací, která se ve své době těšila velmi dobré pověsti a jednalo se o oblíbené výletní místo Brňanů. V rámci ostrostřeleckého klubu byl založen i Podpůrný fond pro vdovy a sirotky po zemřelých členech. Ze jmění tohoto fondu byl v 90. letech 19 století postaven právě činžovní dům na tehdejší Wawrově, dnešní Hybešově ulici. Průčelí domu je velmi bohatě zdobeno štukatůrou ve stylu manýrismu, kdy fasádu dělí pilastry a polosloupy na nichž jsou umístěny v nejvyšším patře obelisky a v centrálním rizalitu dvě sochy. Pilastry jsou v přízemí vynášeny mohutnými maskarony. Na fasádě, která nebyla od konce 2. světové války opravována můžeme dodnes vidět mezi okny prvního a druhého patra pozůstatky nápisu K. K. Priv. Bewaff. Bürger Schützen Corps, tedy označení, komu tento dům patří. Stejné nápisy byly pravděpodobně na deskách podél hlavního vstupu, po kterých zůstaly jen prázdné rámy. 

Po vstupu do domu hlavním vchodem projdeme vestibulem s jemnou štukovou výzdobou stěn a stropu, ke schodišti s původním litinovým zábradlím. Ale to je tak vše, co se z původní výzdoby a vybavení dochovalo. Dům má kompletně vyměněny výplně oken i vchodových dveří za plastové, nezachovala se ani původní dlažba a dveře do jednotlivých bytů. V tomto směru se bohužel nejedná o ukázkovou rekonstrukci. 

Chodbou projdete na dvůr domu, jehož zadní část uzavírá budova spolkové budovy brněnských ostrostřelců. Jak jsem psal, jedná se o neorenesanční přízemní budovu, členěnou centrálním rizalitem, ve kterém jsou umístěny vstupní dveře, nad rizalitem je malý tympanon s polepšeným brněnským městským znakem, na prsou císařského orla. Pod ním původně byl také umístěn nápis K. K. Priv. Bewaff. Bürger Schützen Corps. Na obě strany od hlavního vchodu jsou symetricky umístěna vždy dvě okna se segmentovými záklenky. Zajímavé je, že na rozdíl od domu se u zámečku zachovaly všechny původní výplně, které byly při rekonstrukci repasovány. Interiér byl původně rozdělen na tři místnosti, které sloužily ke schůzím spolku, různým společenským událostem a také k vystavování trofejí ze střeleckých závodů. Brněnským ostrostřelcům se dostalo cti, že mohli ve svých budovách přivítat císaře Františka Josefa I. při jeho návštěvě Brna v roce 1892. Nádvoří domu, před klubovnou bylo původně upraveno cestičkami a trávníky, okolo hlavního vchodu stály dva stožáry na vlajky a uprostřed kruhového trávníku byla 18. srpna 1900 odhalena socha císaře Františka Josefa I. k oslavě jeho sedmdesátin. 

Po roce 1918 musely být samozřejmě všechny připomínky bývalého mocnářství odstraněny a císařova socha zmizela neznámo kam. Během první republiky ostrostřelecký spolek jako německé uskupení příliš nevzkvétal, a poslední slávu zažil během 2. světové války, kdy jeho uniformovaní členové dělali stafáž při různým městských oslavách. Po osvobození byl spolek rozpuštěn a jeho členové byli z Brna odsunuti. Majetek, trofeje, i připomínky dávné slávy brněnských ostrostřelců se někam ztratily a zůstala jen opuštěná budova klubovny na Hybešově 17. Po roce 1948 v zámečku sídlila firma České hudební nástroje n. p. Kraslice, která zde měla galvanovnu a tavírnu olova. Toto využití, ale přivedlo celou budovu na konci 20. století až na samý okraj zkázy. Naštěstí se ale našla soukromá majitelka, která se rozhodla, že drobnou stavbu ve dvoře opraví a ta bude sloužit různým společenským účelům. Dnes je interiér i exteriér opravený, uvnitř vznikla tělocvična, kterou ke svým zkouškám využívají mažoretky LILI. 

Děkuji Adamovi Vodičkovi za zpřístupnění domu. Zdroj k textu: Vilém Walter https://www.brnenskymestskystreleckysbor.cz