Cyrilometodějská záložna

Trošku mně mrzí, že ze včerejšího příspěvku mohlo vyplynout, že architekt profesor Vladimír Fischer byl nějaký zhulenec, který vytvářel bláznivé fasády jako ze Hry o trůny. Ve skutečnosti to byl velmi seriozní architekt, který vystudoval na ČVUT v Praze a na praxi byl ve Vídni u pánů Felnera a Helmera. V Brně přednášel pozemní stavitelství na České technice a v letech 1931 - 1932 byl jejím rektorem. Jako architekt začínal ještě v době historizmu, přešel přes secesi a skončil u krásného a elegantního funkcionalizmu. Z tohoto období je jeho dílem například kostel svatého Augustina na Náměstí míru.
Dnes jsem z Fischerových prací vybral budovu Cyrilo-Metodějské záložny, která tvoří celou dolní část Zelného trhu.
Cyrilo - Metodějská záložna byla první ryze Českou bankou v Brně a její založení v roce 1882 bylo velkým národním krokem. V představenstvu banky zasedali i kanovníci brněnského biskupství a banka byla zaměřen na drobné střadatele. Nejprve banka koupila čtyři starší domy v dolní části Zelného trhu. Po té co se trochu vzmohla vyhlásila v roce 1913 soutěž na novostavbu ve které zvítězil právě Fischer. Stavba je pojata v secesním stylu, ale se značným příklonem ke klasicizujícímu názoru. Protože se jedná o peněžní ústav, musela budova působit již na první pohled solidně, proto její průčelí Fischer pojal ve formách antického chrámu, i když značně nekonformně. Vysoké kanelované sloupy protínají průběžné kladí a teprve nad ním jsou umístěny sokly pro alegorické sochy hutníka, rozsévačky, spořivosti a strojníka od Václava Macha. Nad těmito sochami budova vrcholí trojúhelníkovým štítem a nad ním vížkou. Jinak je fasáda veskrze hladká, zdobená jen drobnými reliéfy a balkonovými mřížemi.
Do banky se vstupuje mohutnými bronzovými vraty, které mají evokovat bankovní trezor. Na nich může návštěvník najít monogram banky "CMZ". Interiér bývalé přepážkové haly se skleněným stropem je zdoben uměleckořemeslnými secesními detaily a reliéfními figurkami zvěrokruhu. Uměleckořemeslné práce z kovu, včetně mříží na hlavní fasádě dodala pražská firma Franty Anýže.
Po zániku banky po roce 1945 budova sloužila od 60. let jako sídlo obnovené Právnické fakulty UJEP. Po roce 1990 Ekonomicko správní fakultě MU. V současné době v budově sídlí hotel Grandezza, který ji generálně zrekonstruoval do současné podoby.