Brněnské jesličky - Gloria in excelsis Deo

Pro většinu lidí Vánoce začínají na Štědrý den 24. prosince a končí po Druhém svátku Vánočním 26. prosince, takže je již vlastně považují za ukončené, ale ono to tak docela není pravda. Mezi Svátky měla proběhnout vycházka po brněnských Betlémech, na kterou ale z různých důvodů nedošlo, rozhodl jsem se Vám brněnské Betlémy zprostředkovat alespoň tímto způsobem. 

Nejprve k těm Vánocům. Liturgicky začínají Vánoce, po skončení doby adventní "teprve" v noci z 24. na 25, prosince, tak zvanou vigilií Slavnosti Narození Páně a končí až 6. ledna Slavností Zjevení Páně, lidově zvaným svátek Tří králů. Až do 2. vatikánského koncilu, který probíhal v 60. letech 20. století, trvala Doba vánoční dokonce až do svátku Hromnic, to znamená do 2. února. 

Symbolem Vánoc je pro většinu z nás kromě vánočního stromku také  Betlém, umístěný ať už v kostelích nebo v našich domácnostech. Jaká je tedy historie, stavění těchto dioramat, zobrazujících scénu narození Páně v betlémském chlévě? 

Podle tradice vytvořil první jesličky svatý František z Assisi v roce 1223 v jeskyni, u vesnice Greccio, kde se svými spolubratry sehráli scénu narození Páně, včetně živých zvířat. Byla zde také prý poprvé sloužena půlnoční mše. 

První Betlémy se začínají objevovat ve šlechtických domácnostech na přelomu 16. a 17. století v podobě domácích oltářů a kabinetů zobrazujících scénu narození. 

V kostelích je to  po Tridentském koncilu v 17. století aby přibližovaly lidovým masám vánoční příběh a vánoční liturgii. Jejich hlavními propagátory jsou hlavně řády Františkánů, Kapucínů a Jezuitů. Jeden takový barokní betlém se zachoval právě v kostele u Panny Marie Andělské na pražských Hradčanech v klášteře Kapucínů. Tamní Betlém zabírá celou jednu místnost postavy jsou vyřezány ze dřeva, nebo vyrobeny z papírmašé. Zajímavé je, že jednotlivé postavy jsou oblečeny do dobových oděvů, které kapucínům odkazovali pražští měšťané. Textil byl natřen zvláštním klihovým nátěrem, takže jakoby zkameněl a zachoval se dodnes. 

Velkou změnu, jako ve spoustě náboženských otázek jsou reformy císaře Josefa II., který zakazuje stavění Betlémů v kostelích, aby nerozptylovaly věřící od liturgie. A tak se paradoxně začnou dostávat Betlémy ve velkém do domácností. Protože obyvatelstvo si nechce nechat tento již zavedený zvyk vzít. A dalším spíše druhotným produktem těchto reforem je tradice českého Betlémářství. Ta totiž vznikla tak, že po zrušení některých klášterů a kostelů neměli řezbáři a pozlacovači tolik práce a začnou si přivydělávat právě výrobou domácích Betlémů. Nejrozšířenější je tato tradice v podhůří Orlických a Jizerských hor a Krkonoš, kde se Betlémy vyřezávaly v každé druhé domácnosti během dlouhých zimních večerů, kdy není co dělat a je to vítaný způsob přivýdělku. Nejznámější z těchto orlickohorských Betlémů je mechanický Třebechovický Betlém. 

Kdo vlastně ale do Betléma patří? Samozřejmě je to v prvé řadě Svatá rodina, Panna Maria, svatý Josef a narozené Jezulátko. Aby mu nebyla zima, zahřívají ho tradičně svým dechem ve stáji vůl a osel. Nad betlémskou stájí bývá často zobrazována hvězda v podobě komety, oznamující příchod Spasitele. Pod ní potom anděl Gloria, který nese nápisovou pásku, na které stojí Gloria in excelsis Deo, což je začátek hymnu, Sláva na Výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Před Betlémem jsou různé skupiny pastýřů a darovníků, kteří se přišli poklonit právě narozenému Ježíškovi, tyto skupiny bývají zobrazovány různě, v některých Betlémech v nich najdeme i skutečné postavy žijící v místě vzniku Betléma. No a samozřejmě, že nemohou chybět Tři králové, nebo mudrcové z východu, kteří šli za hvězdou najít právě narozeného krále. Jejich počet a jména se dost dlouho ustalovala, ale již od ranného středověku jsou v západní církvi tři a jmenují se Kašpar, Melichar a Baltazar a přinášejí Ježíškovy ty nejcennější dary. Zlato, kadidlo a myrhu. Zobrazováni bývají, jako tři fáze lidského života, mladík, muž středního věku a stařec. No a ten vzadu je samozřejmě černý :-)

Když ještě Vánoce trvaly až do Hromnic, a bylo tedy více času, Betlémy se v průběhu Vánočního času měnily. Nejprve v nich chyběly Tři Králové, kteří se přidávali až 6. ledna a tehdy se někdy i postavička ježíška vyměnila za sedící batole, které přijímá jejich hold.

Vraťme se ale do Brna. Zajímavé je, že v Brněnských kostelích se nezachoval žádný barokní Betlém, tedy až na dva skříňové Betlémy, uložené celoročně v Loretě u Minoritů, umístěné v prosklených rokokových skříních. Dokonce většina brněnských Betlémů vznikala v 50. letech 20. století, to znamená v období nejtěžšího náboženského útlaku. 

S brněnskými Betlémy začneme pěkně od vrchu a to od Vrchu svatého Petra, na kterém stojí brněnská katedrála. 

Katedrála svatých Petra a Pavla 

Betlém je v katedrále umístěn vlevo od vchodu v křestní kapli. Zajímavé je, že ač je umístěn v hlavním kostele Brněnské diecéze, patří k nejmenším brněnským Betlémům. 

Byl vytvořen v letech 1950 - 1953 a jeho autorem je řezbář Heřman Kotrba. Je vyřezán z lipového dřeva a najdeme v něm všechny postavy typické pro tato díla. Betlémská jeskyně, nebo chlév je ukrytá za gotizujícím obloukem, kde se Panna Maria sklání se svatým Josefem nad právě narozeným Jeříškem. Před touto scénou jsou zobrazeni klanící se pastýři a samozřejmě Tři králové přinášející dary. Nad Betlémem se vznáší Betlémská hvězda a andělé Gloria. Postavy nejsou vyřezány jako jednotlivé figury, ale jako skupinové bloky. Celý betlém je barevně polychromovaný a působí velice intimním dojmem. 

Kostel svatého Michela Archanděla u Dominikánů

Svatomichalský Betlém patří k těm nejstarším v historickém centru Brna. Byl pořízen v roce 1905 v Mnichově. Betlém je umístěn v kapli Panny Marie Lurdské, která ale vznikla původně z kaple Božího hrobu, která stojí na levé straně kostela směrem do Dominikánské ulice, odkud se také vstupuje zvláštním vchodem k Betlému. Zajímavé tedy je že scéna narození Páně, je umístěna tam, kde na Velikonoce býval Kristus uložen ve svém hrobě. Celý Betlém tvoří asi třicet figurek a pozadí je tvořeno pohledem do krajiny okolo města Betlém. U mříže, za kterou je Betlém umístěn stojí kasička v podobě anděla, který po vhození mince dárci poděkuje pokývnutím hlavou. 

Kostel Nalezení svatého Kříže u kapucínů

V kapucínském kostele Nalezení Svatého Kříže najdeme Betlém vlevo od vchodu v kapli svatého Fidela. Je umístěn na samostatném podiu a je vyřezán z lipového dřeva. Vznikl v polovině 50. let 20. století a jeho autorem je brněnský sochař a restaurátor Jaroslav Vaněk. Betlém je složen částečně z volných figur, částečně z reliéfních postav. Co se do počtu zobrazených figur týče, patří spíše k těm menším Betlémům, ale figury mají mírně podživotní velikost, takže působí docela monumentálně. Zajímavé je, že postavy nejsou polychromovány a krásně na nich vyniká kresba dřeva. Je to také spojeno s řeholní chudobou kapucínů, která nedovoluje přílišnou zdobnost. Panna Maria klanící se ježíškovi má líbezný obličej gotických madon a na narozené dítě se dívá s neuvěřitelnou láskou. Po celý život Jaroslav Vaněk každoročně Betlém osobně stavěl a doplňoval ho čerstvým mechem, kterým byla pokryta zem okolo betlémské stáje. V roce 1990 po návratu kapucínů do kláštera byl požádám o doplnění postavy zakladatele řádu svatého Františka z Assisi. František je zobrazen jako reliéfní postava, kterému u nohou sedí vlk z Gubia, kterého měl svojí mírnou povahou zkrotit. Svatý František je také posledním dílem Jaroslava Vaňka, který zemřel v roce 1994. 

Kostel svatých Janů u Minoritů

Kostel svatého Jakuba Většího

Nejzvláštnější Betlém v Brně najdeme asi v Židenicích v kostele svatých Cyrila Metoděje, Zdejší farníci totiž již deset let během adventu vyrábějí perníkový Betlém, který je současně největším perníkovým Betlémem v České republice. Najdeme v něm například model místního kostela a Betlém je každý rok jiný. Jen se mi nepodařilo zjistit, co se s ním stane po Vánocích. Že by ho farníci snědli? 

Domácí Betlémy

Samostatnou kapitolou mezi Betlémy jsou ty domácí. Mnohdy se dědí z generace na generaci. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů, papíru, papírmašé, dřeva, nebo třeba vizovického těsta. Za první republiky dokonce vznikaly Betlémy reklamní a byly přidávány k nakoupenému zboží. Nejrozšířenější jsou ale zřejmě ty papírové, ať už jsou to nárpodopisné Betlémy od Marie Fischerové Kvěchové, nebo ty od Vojtěcha Kubašty, který jich vytvořil několik, některé zasazené do exotické krajiny Svaté země, nebo zasněžených českých zemí. Jeden z nich, je třeba umístěn do pražského panoramatu před Karlův most. Moje babička má například Kubačtův Betlém, který se dá složit jako leporelo do formátu A3 a jednoduchým otevřením se postaví celá Betlémská scenérie.