Bochnerův palác

Přízova 3, Brno

Na ulici Přízově, na okraji areálu bývalého podniku Vlněna / Neumark und Stiassny / Bochner & co. stojí neorenesanční palác, který původně sloužil jako reprezentativní sídlo majitelů továrny sourozenců Bochnerových a následně byl změněn na administrativní sídlo celého podniku. Ještě před několika lety mu hrozila demolice, ale naštěstí byl zachráněn a znovu se skví v původní kráse.  

Palác byl postaven v letech 1864 - 1867 podle projektu brněnského architekta a stavitele Josefa Arnolda a jedná se o jednu z prvních neorenesančních staveb v Brně v tak zvaném stylu Okružní třídy. Jeho staviteli byli sourozenci Theodor a Edmund Bochnerové, dědicové po Johannu Bochnerovi, zakladateli textilní továrny.  Bratři Bochnerové si palác postavili v době, kdy bylo ještě běžné, že podnikatelé si svoje honosná sídla stavěli přímo v areálech svých továren. Těmito paláci se snažili zvýraznit svoje společenské postavení a zařadit se tak ve společenském žebříčku na roveň staré rodové šlechty. Což se konkrétně Bochnerům podařilo v roce 1885, kdy byli povýšeni do šlechtického stavu s přídomkem von Stražisko, podle jejich rodového statku nedaleko Konice.

Palác na první pohled upoutá svojí širokou fasádou otočenou do ulice Přízovy. Průčelí je na okrajích sevřeno dvěma mělkými rizality a na jeho fasádě najdeme typické znaky Arnoldovy architektury, jako jsou obloukově zaklenutá okna v přízemí s výraznými cvikly, v tomto případě doplněné dětskými postavičkami. Nejzdobnější jsou okna prvního patra, kde je umístěno tak zvané piano nobile, tedy vznešené patro, ve kterém jsou umístěny nejhonosnější místnosti. Pod střechou je vysazena mohutná korunní římsa nesená konzolami a zdobená chmelovými šiškami. 

 Ve středu průčelí je v přízemí umístěn průjezd, s původními dveřmi. Ty byly při poslední rekonstrukci nalezeny v interiéru, zrestaurovány a umístěny na původní místo.  Z průjezdu, který vedl do továrního areálu, se vstupovalo vlevo na reprezentační schodiště a do místností v přízemí, které byly určeny k hospodářským účelům. Vpravo je přízemí členěno jako dvoj trakt s jednou místností otočenou do ulice a druhou do dvora. Průjezd, jako první reprezentativní prostor má strop zdobený štukovými lizénami a pilastry s kompozitními hlavicemi. Zajímavé je, že hlavice nejsou vyrobeny ze štuku, ale z terakoty a jedná se o typ, který nalezneme i na jiných Arnoldových stavbách. 

Z předsíně, s podlahou z červeného mramoru a ostěním dveří ze stejného materiálu se návštěvník dostane do prostoru reprezentačního čtyřramenného samonosného schodiště. Jeho stupně jsou vytvořeny také z červeného mramoru a lemuje ho zábradlí z litiny. V období, kdy celý areál továrny byl opuštěný, bylo v paláci odcizeno vše, co mělo nějakou cenu, takže ze schodiště zmizelo nejen původní litinové zábradlí, ale i například bronzové kroužky k držení běhounu na schodech. Dodnes se zachoval pouze jeden. Během rekonstrukce bylo pořízeno nové zábradlí a do schodišťového zrcadla byl vestavěn výtah.

V prvním patře byly umístěny dva byty pro Theodora a Edmunda Bochnerovy. Tyto místnosti byly velice nákladně zdobeny štuky a bohatou výmalbou kombinovanou se zlacením. I když dispozice apartmánů je dnes poněkud setřená, původní stropy se zachovaly v celkem dobré kondici. Během poslední rekonstrukce bylo rozhodnuto, že interiéry zůstanou v "syrové" podobě bez retuší. Po odprodeji celé továrny i s palácem firmě Neumark & Stiassni, bylo původní reprezentační sídlo změněno na administrativní zázemí firmy, kterým zůstalo až do roku 1997 kdy byla Vlněna likvidována. Ve 30. letech 20. století došlo k úpravám,  které zřejmě částečně prováděl architekt Ernst Wiesner. V té době byl například do jedné místnosti piana nobile vestavěn příruční archiv. 

V době, kdy celý areál koupila firma CTP Invest byl na něj vystaven demoliční výměr a to včetně Bochnerova paláce. CTP se ale rozhodl, že tuto významnou stavební památku zachrání a s nemalými náklady asi 70 milionů korun jej podle návrhu Studia Acht zrekonstruoval. Jednalo se hlavně o zajištění narušené statiky budovy, doplnění chybějících historických prvků, jako je například litinové zábradlí schodiště, nebo výroba replik původních oken a dveří. Současně byl také zrekonstruován původní krov budovy, kde vznikly další obytné prostory. Znovuobjevena a zrestaurována byla také veškerá štuková výzdoba fasády, průjezdu, schodiště, nebo salonů piana nobile.